Jílovitá půda je typ půdy s vysokým obsahem jemných částic jílu. Tyto částice mají schopnost vázat vodu a živiny, což jílovité půdě dodává určitou výhodu z hlediska úrodnosti. Zároveň však zhoršují její propustnost pro vodu a vzduch. Jílovitá půda bývá hutná, lepivá a těžká na zpracování. Za mokra se špatně obdělává a má sklon ke zhutňování, zatímco za sucha tvrdne a praská.
V zahradnické praxi vyžaduje jílovitá půda specifický přístup. Klíčem k jejímu zlepšení je pravidelné kypření a přidávání organické hmoty (kompost, rašelina, hnůj) nebo strukturotvorných příměsí (písek, perlit, štěrk), které zlepšují drenáž a provzdušnění. Důležité je také vyvarovat se mechanického zásahu za mokra, protože hrozí utužení.
Navzdory náročnější práci se jílovitá půda hodí pro řadu rostlin – zejména pro trvalky, keře a některé druhy ovocných dřevin, které ocení její schopnost udržet vláhu a živiny. Při správném zpracování může být velmi úrodná a stabilní, což z ní činí dobrý základ pro trvalé výsadby.