Definice a základní rozdělení
Pesticid je souhrnný název pro látky nebo směsi látek určené k prevenci, ničení, odpuzování nebo zmírňování působení škodlivých organismů v zemědělství, zahradnictví, lesnictví nebo při skladování produktů. Tyto přípravky zasahují do životních pochodů nežádoucích organismů a omezují jejich schopnost způsobovat škody na rostlinách, rostlinných produktech nebo v lidském prostředí.
Podle cílových organismů se pesticidy dělí na několik základních skupin. Herbicidy slouží k hubení plevelů, insekticidy k likvidaci škodlivého hmyzu, fungicidy potlačují houbové choroby, rodenticidy jsou zaměřené na hlodavce, akaricidy na roztoče a moluskocidy na měkkýše. Existují i další specializované kategorie jako nematocidy, baktericidy nebo algicidy. Z hlediska způsobu účinku rozlišujeme kontaktní pesticidy působící při přímém kontaktu, systémové přípravky vstupující do cévních svazků rostlin a fumigační přípravky působící v plynné fázi.
Složení a mechanismy účinku
Moderní pesticidy obsahují účinnou látku (nebo kombinaci více látek), která je zodpovědná za biologický účinek, a formulační přísady zlepšující vlastnosti přípravku – smáčivost, přilnavost, stabilitu, rozpustnost a další aplikační charakteristiky. Účinné látky mohou být různé chemické povahy, od jednoduchých anorganických sloučenin (síra, měď) přes přírodní extrakty (pyrethrum, neem) až po složité syntetické molekuly.
Mechanismy účinku pesticidů jsou rozmanité a závisí na typu přípravku. Herbicidy často narušují fotosyntézu, syntézu aminokyselin nebo buněčné dělení. Insekticidy mohou působit na nervový systém hmyzu, narušovat jeho vývoj nebo metabolické procesy. Fungicidy typicky inhibují klíčení spor, růst mycelia nebo specifické biochemické dráhy hub. Pro snížení rizika vzniku rezistence je důležité střídat přípravky s různými mechanismy účinku.
Aplikace a ekologické aspekty
Aplikace pesticidů se provádí různými technikami podle typu přípravku, cílového organismu a ošetřované plochy. Nejčastější formou je postřik kapalným roztokem nebo suspenzí, méně často se používá popraš, granule, aerosoly nebo návnady. V moderním zemědělství se uplatňuje přesná aplikace pomocí GPS navigace a senzorů, které umožňují cílenou aplikaci pouze tam, kde je to nezbytné.
Z ekologického hlediska představuje používání pesticidů komplexní problematiku. Na jedné straně umožňují zvýšení produkce potravin a ochranu před ztrátami, na druhé straně mohou při nevhodném použití představovat riziko pro necílové organismy, vodní zdroje nebo lidské zdraví. Moderní přístupy se zaměřují na minimalizaci těchto rizik prostřednictvím integrované ochrany rostlin, která kombinuje různé metody s cílem omezit používání chemických přípravků na nezbytné minimum.
V současnosti se klade důraz na vývoj selektivních pesticidů s minimálními vedlejšími účinky, biologickou ochranu využívající přirozené nepřátele škůdců a preventivní agrotechnická opatření. Ekologické zemědělství využívá pouze omezené spektrum převážně přírodních přípravků a zaměřuje se především na posilování přirozené odolnosti rostlin a ekologické rovnováhy.
