Charakteristika a funkce
Skleník je uzavřená zahradní nebo zemědělská stavba s průhlednými stěnami a střechou, která vytváří kontrolované prostředí pro pěstování rostlin. Funguje na principu skleníkového efektu – sluneční záření prochází průhledným materiálem dovnitř, kde se přeměňuje na teplo, které již nemůže snadno uniknout ven. Tím vzniká uvnitř teplejší mikroklima umožňující pěstování rostlin mimo jejich přirozenou vegetační sezónu nebo pěstování exotických druhů v chladnějších oblastech.
Moderní skleníky jsou vybaveny systémy pro regulaci teploty, vlhkosti, větrání a často i osvětlení, což umožňuje vytvořit optimální podmínky pro různé typy rostlin. Oproti pařeništi nabízí skleník výrazně větší pěstební prostor, lepší přístup k rostlinám a možnost celoročního využití. Základní konstrukce se skládá z nosného rámu (dřevěného, kovového nebo plastového) a průhledné výplně (sklo, polykarbonát, fólie).
Typy a využití
Podle konstrukce a vybavení rozlišujeme několik typů skleníků. Nevytápěné (studené) skleníky využívají pouze přirozené sluneční teplo a slouží k prodloužení sezóny na jaře a na podzim. Temperované skleníky udržují teplotu těsně nad bodem mrazu a umožňují přezimování choulostivějších rostlin. Vytápěné skleníky zajišťují stálou teplotu potřebnou pro tropické rostliny nebo celoroční pěstování.
V zahradnické praxi se skleníky využívají k předpěstování sadby zeleniny a květin, pěstování teplomilných plodin jako jsou rajčata, papriky, okurky nebo melouny, k přezimování choulostivých rostlin, k pěstování exotických rostlin, a v profesionálním zahradnictví k celoroční produkci květin, zeleniny a bylin. V posledních letech roste obliba skleníků i jako relaxačních prostorů kombinujících pěstování rostlin s možností odpočinku.
