Zušlechtění rostlin: Více než jen rozmnožování
Pojem štěpování je v zahradnické terminologii nadřazeným označením pro veškeré způsoby xenovegetativního rozmnožování rostlin. Jednoduše řečeno, jde o umělé spojování částí dvou různých rostlin (podnože a ušlechtilé části), které spolu srostou a vytvoří jedince s novými, kombinovanými vlastnostmi. Pod tento zastřešující pojem spadají dvě hlavní techniky, které se často zaměňují: roubování a očkování. Zatímco u roubování přenášíme na podnož celý kousek větvičky (roub), u očkování vkládáme pouze jeden vegetační pupen (očko) se štítkem kůry.
Vliv podnože a ušlechtilé části
Smyslem štěpování není jen rozmnožení rostliny, ale především její zušlechtění. Ušlechtilá odrůda (např. velkoplodá jabloň nebo převislá růže) dodává rostlině kvalitní plody nebo vzhled koruny, zatímco podnož ovlivňuje vzrůstnost stromu (zakrslý vs. vysokokmen), nástup do plodnosti, a hlavně odolnost vůči mrazu, suchu či půdním chorobám. Díky štěpování můžeme pěstovat náročné odrůdy i v podmínkách, kde by na vlastních kořenech neprosperovaly.
Podmínky pro úspěšné spojení
Biologickou podstatou úspěšného štěpování je afinita (příbuznost) obou rostlin. Obvykle lze štěpovat jen rostliny stejného rodu (jabloň na jabloň, třešeň na ptáčnici), i když existují výjimky (např. hrušeň na kdouloň). Klíčem k úspěchu je spojení vodivých pletiv a kambia, které zajistí proudění živin mezi kořeny a novou korunou. Štěpování je skutečným zahradnickým „chirurgickým zákrokem“, který vyžaduje ostré nástroje, čistotu a zkušenost, ale odměnou je vitální strom přesně podle vašich představ.
